Exekuční činnost
Exekuční činností je nucený výkon exekučních titulů, které přiznávají věřiteli - osobě oprávněné - právo na plnění vůči dlužníkovi - osobě povinné. Je-li dlužník v prodlení s plněním svého dluhu dle exekučního titulu, může věřitel žádat ochranu svého práva a exekučním návrhem navrhnout zahájení exekuce.
Co je exekučním titulem a jaké jsou náležitosti podání exekučního návrhu, naleznete v sekci Pro oprávněné.
Hmotná zainteresovanost na výsledku exekuce a vysoká odborná úroveň exekutora jsou zárukou rychlého a zákonného postupu na cestě k uspokojení věřitelovy pohledávky, byť ani volba exekutora v případě absence majetku postižitelného exekucí na straně povinného nemusí nutně znamenat dosažení uspokojení věřitelovy pohledávky.
Exekuci na vymožení peněžité pohledávky lze vést:
- srážkami ze mzdy a jiných příjmů
- přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu a přikázáním jiné peněžité pohledávky
- prodejem movitých věcí
- prodejem nemovitých věcí nebo jejich správou
- postižením jiných majetkových práv - např. podílu v obchodní společnosti apod.
- postižením závodu
- zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech.
Exekuci na vymožení výživného nezletilého lze také vést pozastavením řidičského oprávnění.
Exekuci na vymožení povinnosti ukládající nepeněžitou povinnost lze vést:
- vyklizením
- odebráním věci
- rozdělením společné věci
- provedením prací a výkonů, které se typicky vymáhají ukládáním peněžitých pokut.
Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí.
Za exekuční činnost náleží soudnímu exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Toto soudnímu exekutorovi většinou hradí povinný jako náklady exekuce stanovené příkazem k úhradě nákladů exekuce.